cit
cítím bolest také zlost
.na toho kdo za to může!
lesy,louky,vody dost!
mě už nikdo nepomůže
.šum listů hukot vody
.smích elfů krásnéé stromy
.z mích očí strácí se.
Jiskry smíchu,naděje.
do lesů,hlavně pryč!
lidé jsou jako bič.
a v tom smutku náhle hlas,černota svítí.
a další noci zas na obloze objevíš kvítí.
zámrutek je náhle pryč
lidé zde již nejsou
.v moři ,jako...prostě pryč!
tam kde lesy se houpou.
na pláži u lesa,u elfů a draků
.na místě krásy místě plném zázraků
.tam kde již lež není.tam kde dobro nad zlem vyhrálo
.smát se můžeš na stálo.
v nočním šeru náhle křík.něco říká musíš žít!
a když už plíce nemohly propadla do temnoty.